Důstojný závěr festivalu Pražský podzim

Závěrečný koncert 13. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražský podzim připadl na první říjnový večer a byl svěřen dvěma sólistům, ženské části sboru Pražští pěvci a Symfonickému orchestru hl. m. Prahy FOK, řízenému Robertem Benzim.

I tentokrát – obdobně jako v průběhu celého festivalu – jsme se tu setkali nejen s repertoárem více než proslulým, jakým jsou např. Debussyho Nokturna či Ravelovo Bolero, ale i s díly na našich scénách či pódiích uváděných sporadičtěji nebo téměř vůbec ne.

Ve spolehlivém provedení britského tenoristy Iana Caleye a vynikající, vysoce dramaticky pojaté interpretaci Pražských symfoniků jsme tak měli možnost vyslechnout ukázky z Wagnerových oper Parsifal, Valkýra a Lohengrin či se seznámit s velice málo uváděným Pátým klavírním koncertem, zvaným „Egyptský“ Camilla Saint-Saënse.

Jeho hlavní protagonista, Pascal Rogé, pro něhož představuje francouzský repertoár jeden z nejvýznamnějších pilířů koncertní nabídky, se jej zhostil s naprostou jistotou i výrazným osobnostním vkladem. Zaujal především barevnou úhozovou škálou a detailním propracováním celkové koncepce, uznání si však zaslouží i zvuková vyváženost a přesnost souhry klavíru s orchestrem.

Úvodní Nokturna Clauda Debussyho a závěrečné Ravelovo Bolero pak vcelku splnily (až na drobné nepřesnosti v souhře a některých sólech) všechny základní atributy poctivě odvedené interpretace, protkané i řadou krásných a podmanivých míst.Koncert, který sklidil bouřlivé ovace posluchačů, se stal důstojnou tečkou za letošní podzimní festivalovou nabídkou.

Hana Jarolímková