sbormistr Mgr. Stanislav Mistr  
 
Stanislav Mistr (1962) absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, klasický zpěv studoval u prof. Dagmar Součkové. Po působení v AUS VN se stal sólovým tenoristou Komorní opery Praha, kde ztvárnil mimo jiné Ferranda v Mozartově Cosi fan tutte a titulní roli Abraháma v koloraturní verzi oratoria Abrahám a Izák Josefa Myslivečka na Pražském jaru. Svoji uměleckou dráhu dělí mezi zpěv a dirigování.

V roce 1992 založil smíšený sbor Pražští pěvci, který od té doby řídí se zvláštním důrazem na hlasovou přípravu. Jako sbormistr vede také studiový Prague FILMharmonic Choir, jako zpěvák spolupracuje se soubory staré hudby (Musica Florea, Collegium 1704, Ensemble Inégal). Věnuje se také pedagogické práci a jako multiinstrumentalista též nonartificiální hudbě.
    
  Z rozhovoru se Stanislavem Mistrem v internetovém deníku Neviditelný Pes, nazvaném "Pražští Pěvci věru nejsou amatéři"
 
Jsme smíšený studentský sbor. To znamená, že většina studuje, a v okamžiku, když něco umí, zmizí (kariéra, manželství, návrat domů…). Je nás šestnáct, takže je každý slyšet, zpíváme někdy i šestnáctihlasně.

Musí se naučit techniku zpěvu a číst z listu. Nebaví mne učit je noty, nejraději bych je považoval za hotové absolventy konzervatoře. Ale ani ti zpěváci ze škol neumějí číst z listu - bohužel - na rozdíl třeba od houslistů…

Jak jde běžný život - co když má někdo problémy s hlasem, školou, kázní…

Zkoušíme dvakrát týdně, za pozdní příchod jsou pokuty (50 Kč), což je na studenta moc, takže raději přijdou. Zkouška začíná dost drsným rozcvičením těla, pak rozezpíváním a hlasovými cvičeními. Tento excitovaný stav hlasu se snažíme udržet po celou zkoušku. Je to celkem dvě a půl hodiny. Nepustím ani jeden tón, chovám se jako hudební režisér při natáčení. (Intonace, výslovnost, hlasová opora, výraz)

Zpívá se naplno, protože musíme zvládnout skladby určené velkým sborům.

V Čechách nám to vyčítají, v cizině jsou nadšeni.

A na zájezdech?

Na třítýdenním zájezdě v Texasu a Severní Karolíně z nás sedřeli kůži: měli jsme 16 koncertů za 14 dní. Ale šli jsme do toho dobrovolně.

Největší úspěch v historii?

Zrovna teď v Jersey na mezinárodní soutěži - dali nám všechny ceny co mohli.

A smím-li se zeptat, máte nějaký problém?

Problém je, jak být zároveň co nevíc náročný a taky milý a inspirativní.

Najdete spolehlivě hudební talent a jak?

Myslím, že ano. Dovedu si představit jak člověk, kterého přijímám do sboru - velmi často to je kamarád, známý někoho z našich členů, který má o zpěv zatím jen zájem - bude zpívat za půl roku. Ten člověk vlastně neví, do čeho jde - hledá relaxaci a najde muzikantské a citové vypětí - prostě dřinu. Teď se nacházejí talenty víc než dřív - teď přicházejí lidé, kteří přece jenom vědí, co chtějí.

Obvyklé ouvej … peníze jsou? A budou?

Jsme amatérský sbor, který není nikde organizován, takže od nikoho nic nedostáváme. Jediné peníze, které přece jen uvidíme, pocházejí z premiérování soudobých skladeb (které ostatní sbory zpravidla odmítly zpívat pro přílišnou náročnost).

Internet máte ochočený, ne?

Teprve teď připravujeme internetové stránky - za to mohu já, protože nerad čtu maily, jelikož jsem líný na ně odpovídat…

Optimistický závěr…?

Věřím v české sbory. Mají úžasný komorní cit a jsou a stále mohou být nejlepší na světě, když se ovšem konečně přestaneme hádat, jak učit zpívat, a pustíme se do práce, protože sborů s vysokou hlasovou vyspělostí ve světě přibývá.

Začnu odpovídat na maily (standa.mistr@seznam.cz)

Doneslo se mi, že produkujete kameňácké bonmoty - jakýsi sbormistrovský Zeman…..

Na posledním koncertě jedna sólistka při vysokém tónu pěkně, ale opravdu pěkně "zavyla".

"Vidíš", říkám, "takhle zpívala Maria Callas … a pak hned umřela".

Otázky kladl Lubomír Fendrych

 

Prague Proms 2008